Příběh Ondřeje Moravce. Doktoři mu zakázali sport, přesto je olympijský medailista

Jak už to tak bývá, tak osud k nám není vždy příznivý. A přes to, že něco moc milujete, mohou se vyskytnout překážky, které vám ve vaší zálibě mohou bránit nebo ji dokonce úplně utnout. Tím nejdražším, co každý z nás má, je jeho zdraví. To ani všechno bohatství světa nenahradí. "Avšak naše osobní síla, vytrvalost a víra může mnohé zvrátit," říká Ondřej Moravec, známý biatlonista a trojnásobný olympijský medailista, jehož příběh mluví sám za sebe.

Není asi nikoho, kdo se alespoň trochu zajímá o sport a české úspěchy, kdo by neznal sportovce a rodáka z Letohradu Ondřeje Moravce, který se biatlonu věnuje od svých raných let. Ale už jen málokdo ví, že jeho cesta k vrcholovému sportu a medailovým úspěchům byla trnitá a vlastně ani žádná být nemusela. Stačilo málo...kdyby tehdy uposlechl rad svých doktorů, kteří mu na tvrdo sport zakázali. Přesto dnes vidíme Ondru, jak na lyžích a s puškou na zádech dává pořádně zabrat i mnohem mladším biatlonovým kolegům. 

Když Ondra zrovna nezávodí, můžete ho často spatřit v 3D FITNESS Gym v Žamberku,
kde trénuje s Michalem Šťovíčkem, nebo na různých akcích třeba s Mírou Jirčíkem.

Ondra Moravec se svým biatlonovým kolegou a kamarádem Michalem Krčmářem

Nebál ses, že se tvé problémy sportem zhorší nebo ti naopak někdo radil, že sport by mohl být vhodný?

Z počátku ano, ale neměl jsem žádné problémy, tudíž nebyl důvod v tom nepokračovat. Rozhodně převládaly zákazy, ale já sám jsem měl hodně brzy jasno. Touha dělat to, co milujete, vás často pohání vpřed a dává vám zvláštní sílu...

Co bys poradil lidem, kteří sport milují a jsou ve stejné situaci jako tehdy ty?

Stačí poslouchat své tělo. Samozřejmě by byl risk sportovat, pokud se to zhoršuje, ale pokud ne, tak proč ne. Tělo je úžasný mechanizmus, nejen ve schopnosti regenerace, ale i v propojení s myslí a touhou zvrátit co je dané..

Biatlon tě očividně stále baví. A co jiné koníčky? Máš nějaké a je na ně vůbec čas?

Momentálně jsou to dětičky a pak také skialpinismus, ale času je čím dál méně :).

Jak jde vůbec skloubit rodina a vrcholový sport dohromady? Musí to být náročné. Jezdí tvá rodina pravidelně fandit?

Celkem složitá věc.. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že sportovat bez dětí je totální pohoda, ale o to větší výzva to pak skloubit dohromady :). Manželka s dětmi jezdí tak na dva až tři Světové poháry během sezóny. Takže i děti už poznali, co vlastně tatínek dělá.

Máš pro nás nějakou vtipnou či peprnou historku z biatlonu?

Vtipné historky jsou většinou tabu :).

A jak se připravuješ na letošní sezónu? Jsi plný sil?

V rámci možností :). Když se podívám do občanky, tak už tam nějaký věk je.. Ale i tak si myslím, že s těmi mladíky můžu stále soupeřit.

Měl bys nějaké moudro nebo radu na závěr?

Asi jen to, aby každý z nás měl radost ze života. Ať už to bude díky sportu, nebo prostě čemukoli, co nás učiní šťastnými :).

A všem, kdo se potýkáte s malými či většími zdravotními problémy, ze srdce přejeme, aby se vaše zdraví vylepšilo a mohli jste se tak věnovat sportu a všem činnostem, které vás naplňují...

Pomoc osobního trenéra

foto: Petr Slavík / Český biatlon